HISTORIE
Prachovské skály a jejich okolí jsou místem s bohatou historií. Počátky osídlení lze dohledat do starověku – nalézáme zde doklady o pobytu lidí z mladší doby kamenné, na plošině, která nese název Starý hrádek sledujeme osídlení od doby bronzové, kdy zde byla založena osada. Z místa osídlení pocházejí nálezy bronzových spon. Lze tu dohledat i stopy po osídlení Kelty.
V období osídlení skal Slovany pochází rozsáhlý systém opevnění skalního města – celá krajina byla obehnána systémem valů, na některých místech jsou doložené stopy po rozsáhlých požárech, které dokazují dobytí skalního opevnění. Podle keramiky je požár datován do 10. století, tedy do doby, kdy Přemyslovci upevňovali svoje postavení v české kotlině.
Ve 12. století byl na blízkém čedičovém vrcholku založen královský hrad Veliš a Prachovské skály se staly součástí Velišského panství. Hrad nezůstal dlouho v majetku panovníka – již roku 1277 ho získávají Vítkovci náhradou za zabavenou Hlubokou, po nich Vartenberkové, krátce patřil hrad i králi Jiříku z Poděbrad, Oldřichu z Rožmberka, Trčkům z Lípy atd. Počátkem 17. století panství získává Albrecht Eusebius Valdštejn. Ten učinil z blízkého Jičína sídlo svého dominia. Podle dochovaných záznamů v té době v Prachovských skalách existovaly dvě osady – Zadní a Přední Moravsko. Ves Prachov ještě neexistovala, na jejím místě byla osada Valy, pojmenovaná podle zbytků pravěkého opevnění.
Po Valdštejnově smrti v roce 1634 (zavražděn v Chebu) získává Velišské panství Jindřich hrabě Schlik a Velíšské panství se stává součástí majetku tohoto významného rodu.
Schlikové byli původně Chebská měšťanská rodina. Panského stavu dosáhli v roce 1437, kdy císař Zikmund Lucemburský a později i Albrecht II. Habsburský a další povýšili do panského stavu Kašpara Schlika, kancléře císaře Zikmunda.
Rod zbohatl v dalších generacích, když se na jejich panství v Jáchymově objevily stříbrné rudy. Schlikové v Jáchymově založili mincovnu, razili zde mince, zvané joachimsthaler – jáchymovské tolary.
Finanční potíže Habsburků , jmenovitě Ferdinanda I. donutily panovníka již v roce 1534 po vojenské akci omezit vliv Schliků na ražbu mincí a roku 1545 byli Schlikové donuceni postoupit právo těžit stříbro panovníkovi. Tím se dostali do opozice vůči Habsburkům, což vyvrcholilo v roce 1620, kdy se postavili do čela stavovského povstání.
Po prohrané bitvě na Bílé Hoře (1620) byl Jáchym Ondřej Schlik jako jeden z vůdců popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí jako první z dvaceti sedmi českých pánů.
Jindřich Schlik, jeho bratranec, plukovník, v bitvě na Bílé Hoře velel pluku Moravanů. Vítězní císařští Jindřicha Schlika zajali, ale na rozdíl od jeho bratrance mu jako profesionálnímu vojákovi nabídli službu u císařského dvora, přestane-li hájit zájmy protestantů. Jindřich Schlik se stal katolíkem, povýšil na generála a prezidenta dvorské válečné rady. Velíšské panství s Prachovskými skalami dostal v roce 1637 jako služné.
Prachovské skály se staly součástí opevnění rakouských vojsk i v roce 1866, kdy zde podle rakouských plánů měla být svedena rozhodující bitva. Pruské vojsko však postupovalo rychleji, než rakouští velitelé předpokládali. Dne 29. června 1866 došlo k prvním střetům, rakouské velení však bylo zcela dezorientované a nepřipravené. Po několika hodinách bojů byl rakouským vojskům doručen rozkaz k ústupu, nedostal se však ke všem jednotkám. Část vojska se stáhla, zbytek byl rozdrcen na ztracených, marně hájených opevněních.
Památku této nešťastné bitvy připomíná řada místních pojmenování (rybník Vražda, pole Na zabitých) a pomníčků v Prachově, Horním Lochově, Jinolicích, Kněžnici a jinde.
Zdroj: www.prachovskeskaly.com
VYHLÍDKY V PRACHOVSKÝCH SKALÁCH
VYHLÍDKA KŘIŽKOVSKÉHO SBORU
Vyhlídka Křižkovského sboru je první vyhlídkou od vstupu do Prachovských skal od východu. Po průchodu Brankou vystoupáme k vyhlídce, která byla pojmenována podle návštěvy tohoto souboru v Jičíně. Z vyhlídky je široký rozhled do okolí. Na východě můžeme vidět vrch Kumburk se zříceninou stejnojmenného hradu a dole v údolí soustavu Jinolických rybníků. Nad nimi na severu se zvedá hřbet Tábora pokračující k západu sedlem Košov a vrchem Kozlov až ke Kozákovu. Na severním obzoru lze spatřit i Krkonoše. Severozápadně je hezký pohled na symbol Českého ráje – zříceninu hradu Trosky. Vpravo od Trosek lze při dobré viditelnosti zahlédnout i Ještěd a hřbety Jizerských hor.
Poloha: asi 500 metrů od východního vstupu do Prachovských skal (GPS 50°27’58.919″N, 15°17’56.315″E)
ŠIKMÁ VĚŽ – VÍTKOVA VYHLÍDKA
Šikmá věž je známá vyhlídková skála v jižní části Prachovských skal, asi 8 km od Jičína Dostaneme se sem po velkém okruhu, nebo z Lochkova po zelené turistické značce.. Šikmá věž je vysoká 422 m a na jejím vrcholu se nachází Vítkova vyhlídka, na kterou vedou schody vytesané do skály. Z vyhlídky je krásný výhled do okolí směrem k Jičínu, na vrch Veliš a Velišský hřbet, pod nímž se zrcadlí hladina Ostruženských rybníků. Přímo pod vyhlídkou se nachází obec Horní Lochov, dole v Jičínské kotlině se pak choulí vesničky Ohaveč, Březina, Hlásná Lhota a především Ostružno s nádherným dvouvěžovým barokním kostelem Povýšení svatého Kříže. Nad Ostružnem se zvedá pravidelný zalesněný kopeček s barokní kapličkou Svaté Anny. K vyhlídce se dostaneme od Turistické chaty po Velkém okruhu Prachovskými skalami.
(GPS 50°27’46.653″N, 15°17’25.697″E)
VYHLÍDKA MÍRU
Vyhlídka Míru poskytuje jeden z nejlepších rozhledů na velké území skalního města Prachovských skal, můžeme z ní vidět velké množství skalních věží i dalších útvarů. Vyhlídka se nachází v centru Prachovských skal a dostaneme se k ní po Malém i Velkém okruhu.(GPS 50°27’59.647″N, 15°17’28.002″E)
HLAHOLSKÁ VYHLÍDKA
Hlaholská vyhlídka je nejvýše položeným vyhlídkovým místem uprostřed Prachovských skal. Nachází se ve výšce 460 m. Pojmenována byla podle pražského pěveckého spolku Hlahol, jehož členové zdejší skály navštívili v roce 1887. Z Hlaholské vyhlídky se nám naskytne pohled východním směrem na skupinu Krkavčích skal, vrch Přivýšinu a soustavu Jinolických rybníků v údolí. Na severovýchodě se zvedá hřbet Tábora. Na Hlaholskou vyhlídku se dostaneme po velkém okruhu Prachovskými skalami.
(GPS 50°28’1.264″N, 15°17’44.586″E)
PECHOVA VYHLÍDKA
Většinou neprávem opomíjená vyhlídka, která se nachází mimo od hlavní trasy. Najdeme ji při zelené značce mezi Turistickou chatu a rozcestím Nad Fortnou. Nabízí pohled na centrální masiv skal, zalesněné svahy Starého a Nového hrádku a v pozadí na Vyskeř, Ralsko a Lužické hory.
RUMCAJSOVA VYHLÍDKA
Rumcajsova vyhlídka v Prachovských skalách se nachází v centru skal při velkém (zeleném) okruhu. Nabízí výhled směrem na Krkavčí skály, vzhledem k přerostlým stromům však již dosti omezený.
HAKENOVA VYHLÍDKA
Hakenova vyhlídka se nalézá v centru Prachovských skal při velkém (zeleném) okruhu. Z vyhlídky je vzhledem k okolním vzrostlým stromům pouze omezený výhled, ale i tak se nabízí pohled na Krkavčí skály a k Táboru. Ideálním časem k návštěvě této vyhlídky je tedy jarní období. Pojmenování vyhlídka získala po profesoru Hakenovy z Horního Lochova, který se zasloužil o archeologický výzkum skal.
VŠETEČKOVA VYHLÍDKA
Všetečkova vyhlídka se nalézá na plošině Plecháč v centru Prachovských skal. Z vyhlídky se nabízí výhled na amfiterátr skal směrem k vyhlídce Českého ráje. Vyhlídka je přístupná ze zeleně značeného velkého okruhu.
ŠLIKOVA VYHLÍDKA
Šlikova vyhlídka se nachází na plošině Plecháč v centrální části Prachovských skal. Z vyhlídky se nabízí výhled na amfiterátr skal směrem k vyhlídce Českého ráje a vyhlídce Míru. Vyhlídka je součástí velkého okruhu, přístupná je tedy po zelené značce.
ERVÍNŮV HRAD
Ervínův hrad je skalní vyhlídka v západní části Prachovských skal. Dojdeme na ní po zelené značce od rozcestí Pod Svinčicí, nebo od koupaliště U Pelíška. Z vyhlídky je pěkný výhled na okolní lesy.
SKAUTSKÁ VYHLÍDKA
Skautská vyhlídka není součástí prvního ani druhého prohlídkového okruhu v Prachovských skalách. Nachází se trochu stranou v severovýchodní části skalního uskupení na žluté turistické značce, která spojuje centrální parkoviště u hlavního vstupu do Prachovských skal s parkhotelem Skalní město. Skauti vyhlídku obnovili v roce 1969.
Zdroj: www.cesky-raj.info