O původu bývalého hradu Kozlov, který je dnes zříceninou, neexistují žádné písemné prameny. Četné požáry v sousední Lomnici nad Popelkou zničily městský archiv, a tak nikdo neví, kdy hrad vznikl a kdo byl jeho prvním majitelem.
Malá pevnost zřejmě vypadala spíš jako tvrz, její založení se odhaduje na první polovinu 14. století. Místo ale ukrývá všechno, co ke správnému hradu patří: kromě romantických zbytků zdiva na obtížně přístupném návrší i slepý zbytek podzemní chodby, která podle pověsti vedla na nedaleký hrad Brada a určitě se tam ukrývá i poklad.
„Ve sborníku historika Lomnicka Josefa Jana Fučíka se uvádí, že na přelomu 19. a 20. století byly zaznamenány pokusy obyvatel z nedaleké Libuně, kteří sestoupili do této štoly, kopali a měli dokonce narazit na železná vrata. Druhý den chtěli pokračovat, ale rakouské úřady jim to zakázaly. Myslím, že v podstatě šlo jen o pokus o zviditelnění hrádku, že ve skutečnosti tam žádná historická vrata nebyla. Zřejmě to bývala vodní nádrž, i když v některých pramenech se uvádí, že šlo i o únikovou cestu,“ říká Jan Drahoňovský, ředitel Městského muzea v Lomnici nad Popelkou.
Vypráví se, že Kozlov zbořil stejně jako další hrady v okolí Jan Žižka. Urbář lomnického panství z roku 1667 píše o Kozlovu jako o prastarém zámku, položeném v lesích nad vsí Košovem u Lomnice.
Vznikl patrně jako hrad s plášťovou zdí, pro české země poněkud nezvyklý typ hradu, na vrcholu ve výšce 596 metrů nad mořem. Neměl bergfrit ani donjon. Zakladateli mohli být Košíkové z Lomnice nebo Valdštejnové. Jistou dobu mohl hrad držet i Čeněk z Vartemberka, který dobyl sousední Bradlec. V pohusitské době hrad podle Bohuslava Balbína obývala loupežná posádka, snad složená z původně husitských vojáků. Asi roku 1442 ho zřejmě dobyla a zničila panská vojska.
Tatarský mužík nebo loupeživý rytíř?
K hradu Kozlov a k nedaleké Lomnici nad Popelkou se váže pověst o tatarském zvědovi. Uvázl po odražení tatarských nájezdů v troskách na vrchu Kozlov a ozbrojen kopím a sekerou přepadal kupce. Místní měšťané a sedláci ho nakonec přemohli lstí. Vykopali jámu, zakryli ji větvemi a vylákali Tatařína ven z hradu. Ten spadl do jámy a byl přivolanou královskou stráží odvezen do Prahy. Za to prý král Václav I. povýšil Lomnici na město a udělil jí znak, který tuto událost připomínal: „tatarského mužíka“ ve zbroji, který stojí na chvojí.
„Dnes, jak si můžete všimnout, má znak pozměněnou podobu. Měšťanům se postava se špičatou čepicí a s halapartnou zdála příliš nuzná, a tak se z ní postupem času vyklubal rytíř. A zase se jen můžeme dohadovat, jestli měl tedy na hrádku Kozlov své dočasné sídlo loupeživý rytíř nebo tatarský zvěd,“ vysvětluje Jan Drahoňovský proměnu lomnického znaku.
Na zříceninu hradu Kozlov, kterou najdete na špatně přístupném hřebenu nad obcí Cidlina mezi Košovem a Peklovsí, dojdete po zelené turistické značce mezi obcemi Morcinov a Kněžnice. Ale dřív než vstoupíte do lesa, se pořádně rozhlédněte. Nad Morcinovem s velice pěkně udržovanými ukázkami lidové architektury vás čekají působivé výhledy do krajiny. Uvidíte partie Českého ráje od zříceniny hradu Trosky po Valdštejn, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše se Sněžkou a s Rýchorami.
(Zdroj příspěvku je Český rozhlas)